Východisko: dítě počítá na prstech nebo extrémně pomalu v porovnání se spolužáky, případně výsledky jen odhaduje. Nezakazovat počítání na prstech (doma ani ve škole), pokud dítě tímto způsobem počítá stejně rychle jako ostatní, není nezbytně nutné učit se pamětné počítání. Pokud však na prstech počítá pomaleji než ostatní nebo často chybuje, je nutno automatizaci početních spojů provést – nemá však smysl dítěti počítání na prstech zakazovat – je to v danou chvíli jediný způsob, jak příklad spočítat dokáže. Tento způsob dítě samo opustí ve chvíli, kdy bude schopné počítat „jinak“ – tedy „automatizovaně“ nebo alespoň rozkladem – podrobněji viz níže.

1. Pomůcky pro práci s pracovními listy: Matematické pětiminutovky I-III (ALTER) a pracovní sešity Počítáme zpaměti I-IV (ALTER) nebo jiné – nejlépe podle toho, co má daná škola k dispozici, fólie, tužka, guma, stopky.

2. Pomůcky pro práci na počítači: výukové CD Počítáme zpaměti (ALTER, objednat možno na www.alter.cz, jednouživatelská licence 500,-Kč + poštovné, pokud škola vlastní multilicenci je výhodnější objednat žákovskou licenci za 190,-Kč + poštovné).  CD obsahuje výše uvedené pětiminutovky a pracovní sešity, režim learning (učit se) nebo teaching (vyučovat). Postup práce dle informací na CD – v části „trénink“ znázornění a vypočítání příkladů, pomáhá vytvářet správné matematické představy. Program vyhodnocuje chyby, odměňuje. Efektivní procvičování s minimem potřebného času. Vhodné pro děti s dyskalkulií a jinými poruchami matematických schopností. Dítě však musí pracovat společně s dospělým stejně jako při postupu s pracovními listy – samostatná práce není příliš efektivní. Program nedokáže nahradit dospělého!

Postup pro práci s pracovními listy – viz bod č.1:

  • rodiče zajistí sloupečky příkladů, používat se budou v kombinaci s fólií
  • začíná se vždy oborem, který dítě ještě pamětně ovládá – tj. většinou v oboru do 5, „ovládá“ = dítě řekne bez váhání výsledek ihned po zadání příkladu
  • následuje obor do 10 – ten je nejdůležitější – i když další automatizace třeba provedena nebude (někdy to není v možnostech dítěte), dítě je připraveno navazující obtížnější příklady alespoň rozkládat
  • druhá desítka – obor do 20, bez přechodu – pokud nemá dítě narušenou schopnost analogie (viz vyšetření matematických schopností), je schopné pracovat v kterémkoli jiném řádu, některé děti je však nutné o této jejich schopnosti ujistit (nevěří, že to umí)
  • závěrem počítání v oboru do 20 s přechodem desítek
  • podle potřeby je možno pokračovat v násobilce, zde jsou pracovní listy sestavovány postupně, podle naučeného počtu násobilek, poslední částí jsou listy obsahující všechny násobilky v příkladech na násobení i dělení, zde není automatizace 100% nutná – dítě však musí mít dokonale zautomatizovány všechny násobilkové řady – nutno pravidelně opakovat, výsledky pak odpočítává na prstech – postupně zjistí, že některé příklady ví i bez odpočítávání a že je tento postup rychlejší, úzkostné děti však často odpočítávají násobky, i když příklad znají pamětně – nejsou si jisté, mají potřebu si to ověřit…

  • Primární je dobře zvládnout sčítání. Pokud je vyvozeno velmi dobře, dítě bude umět odčítat automaticky, tj. pokud dítě bezpečně ví, že 7+8=15, automaticky bude vědět že 15-8=7.
  • Postup – v oboru, který již plně neovládá začít s 5-7 příklady. Daný obor dítě zvládlo, pokud dokáže vypočítat cca 23 – 25 příkladů v časovém limitu 5-7 minut.
  • Čas začít měřit až když dítě dokáže většinu nebo všechny zadané příklady spočítat pamětně nebo alespoň rozkladem (tj. bez použití prstů)
  • Do té doby budou rodiče postupovat tak, že dají dítěti za úkol postupně spočítat určený počet příkladů a pokud dítě nebude vědět výsledek, řeknou ho za něj, dítě ho zopakuje a zapíše. Všechny takto doplněné výsledky se po vyplnění všech procvičovaných příkladů vymažou a dítě zkusí vše počítat znovu. Pokud dokáže některý výsledek již říct samo, zapíše ho a již ho negumuje. Takto po několika opakováních musí dokázat spočítat zpaměti všechny zadané příklady. Je to však časově náročné, proto je nutné pracovat jen s malým počtem příkladů.
  • Později, ve fázi 25 příkladů je možné „uznat“ výsledek, pokud místo pamětného počítání použije např. rozklad čísel (např. neví, že 7+8=15, ale postupně dokáže určit „7 a kolik chybí do 10?“ „odpověď = 3“ „8 tedy rozložíme na 3 a 5“ a proto je výsledek 15….).
  • Cílem je dokonalé zvládnutí všech spojů do 10 (a tím i ve druhé desítce, tj. pokud bezpečně ví, že 3+6=9, obdobně ví že 13+6=19, některé děti se však o této schopnosti musí ujistit, mají pocit, že i toto se musí učit celé – je potřeba pozitivně motivovat, v klidu vysvětlit, že pokud neví, kolik je 13+6, zjednoduší si to na 3+6 a desítku jen přidá atd.).
  • Drobné váhání nebo občasné rozklady při přechodu desítek jsou samozřejmě povoleny – toto se upraví automaticky měřením rychlosti, rodiče se nemusí bát, že se dítě bude měřením rychlosti stresovat – naopak, v chráněném domácím prostředí se naučí pracovat v tempu potřebném pro školu, stres nepůsobí měření rychlosti jako takové, ale negativní reakce dospělého na výsledek měření!
  • Porovnávání jednotlivých sloupců – je dobré pracovat se 4 sloupci ve stejném oboru, zapisovat si výsledky z předchozích dní, porovnávat je mezi sebou, zapisovat pořadí, další den počítat vždy ten nejpomalejší sloupec, dokud všechny čtyři sloupce nebudou v limitu kolem 5 – 7 minut (násobilku zvládnou děti počítat výrazně rychleji než plus a mínus).
  • I sebemenší úspěchy oceňovat – záleží na rodičích, jaký způsob odměny zvolí, osvědčené je např. kombinovat razítka a samolepky s nějakou větší odměnou, tj. např. za několik obrázků – tj. dní nácviku, malá hračka nebo sladkost, případně rovnou větší odměnu za nějaký zvlášť velký pokrok, úspěch – např. pokud něco dlouho nejde a najednou se to podaří splnit, atd.
  • V průběhu nácviku je vhodné podrobněji se zaměřit na spoje, kde se stále objevuje váhání nebo chyby. Podobné příklady je vhodné opakovat i mimo počítání sloupečků, např. cestou do školy, ze školy, autem, atd.
  • Pracovat nejlépe každý den, včetně víkendů – aby nedocházelo zbytečně k zapomínání již naučeného a aby celý proces automatizace spojů proběhl v co nejkratší době, pokud dojde k vynechání, tak by nemělo přesáhnout jeden den.